středa 24. října 2012

Přednáška: Radomír D. Kokeš


BRNĚNSKÝ NARATOLOGICKÝ KROUŽEK

si vás dovoluje pozvat na přednášku

Mgr. Radomíra D. Kokeše
(Ústav filmu a audiovizuální kultury FF MU Brno)


Historická poetika českého filmu:
styl a vyprávění v letech 1911 -1915


konanou ve čtvrtek 1. listopadu 2012 od 16.30
V KONFERENČNÍM SÁLE
UMĚLECKOPRŮMYSLOVÉHO MUZEA
MORAVSKÉ GALERIE
(Husova 14, Brno)

čtvrtek 11. října 2012

Výroční zpráva BRNKu za akademický rok 2011/2012


Výroční zpráva BRNKu za akademický rok 2011/2012 je tu předkládána ve zkrácené podobě, z níž byly vypuštěny (a) medailony přednášejících, (b) zpráva o hospodaření, (c) informace o konaných schůzích. V úplné podobě je výroční zpráva k dispozici zde.

1.      Povaha a poslání sdružení

Brněnský naratologický kroužek (dále BRNK) je nezávislé občanské sdružení odborníků z různých vědních disciplín, jehož cílem je podpora, rozvoj i popularizace bádání na poli fikce a narativu.

2.      Oficiální cíle BRNKu

a.     Podpora, rozvoj a kultivace vědeckého bádání na poli naratologie a teorie fikce v České republice a v zahraničí.
b.    Propagace výsledků činnosti členů BRNKu na tuzemské a mezinárodní úrovni.
c.     Podpora mezioborového dialogu v oblasti naratologie a teorie fikce.
d.    Podpora a rozvoj vědecké, přednáškové a publikační činnosti členů BRNKu.
e.     Další doplňkové aktivity nesoustavného charakteru na poli naratologie a teorie fikce ve spolupráci s dalšími subjekty, přičemž účelem těchto aktivit není dosažení zisku, ale rozvoj odborných znalostí a zkušeností členů sdružení a doplňkově také dalších příznivců sdružení.

3.      Historie BRNKu a přehled činnosti za akademický rok 2011/2012

3.1.            Historie

BRNK ve stávající podobě vzešel z iniciativy doktorských studentů Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Radomíra D. Kokeše a Aleše Merenuse. Tito se rozhodli navázat na tradici tzv. kroužkařských hnutí v první polovině minulého století, sezvat do nezávislého vědeckého sdružení odborníky z různých vědních disciplín, pořádat veřejné odborné přednášky a v kolektivní badatelské práci začít řešit problémy z oblasti teorie fikce a teorie vyprávění, které by mohly být nahlíženy z různých perspektiv.

Tento plán by pravděpodobně nikdy nebyl realizován, nebýt intenzivní podpory Ondřeje Sládka (vedoucího literárně teoretického oddělení Ústavu české literatury AV ČR, v.v.i.) a Bohumila Fořta (působícího na ÚČL AV ČR, v.v.i., a na Ústavu české literatury a knihovnictví FF MU). Tito čtyři plus doktorský student František A. Podhajský (FF MU) se během jarního semestru 2011 sešli a probrali některé konkrétní návrhy činnosti kroužku, sestavili plán veřejných přednášek na akademický rok 2011/2012 a stanovy sdružení, což nakonec vedlo k úspěšnému oficiálnímu vzniku BRNKu.

BRNK byl na Ministerstvu vnitra zaregistrován 7. září 2012, přičemž ustavující schůze proběhla 7. října téhož roku (přítomni byli všichni kromě F. A. Podhajského). Tentýž den se za slušné posluchačské účasti konala i první veřejná přednáška, již se symbolicky uvolil pronést profesor Lubomír Doležel, jedna z nejdůležitějších osobností světové naratologie v druhé polovině minulého století, který činnost BRNKu podpořil i krátkým proslovem na úvod své přednášky (viz další bod).

Z plánů na konkrétní podobu činnosti Kroužku se jeho členové rozhodli v průběhu prvního akademického roku soustředit na veřejnou přednáškovou činnost zvaných odborníků. Záměrem bylo vytvořit tým badatelsky různorodě vyprofilovaných osobností z několika vědních disciplín, což se snad povedlo a v BRNKu jsou nyní zástupci literární vědy, filmových studií, estetiky a filosofie: Lubomír Doležel, Bohumil Fořt, Pavel Janoušek, Jakub Klíma, Radomír D. Kokeš, Petr Koťátko, Aleš Merenus, František A. Podhajský, Jiří Raclavský, Ondřej Sládek.

3.2.            Přehled přednáškové činnosti v akademickém roce 2011/2012

3.2.1        Prof. Lubomír Doležel, dr. h. c. (Masarykova univerzita): Jak dospět k fikčním světům

Přednáška se konala v pátek 7. října 2011 od 16 hodin v učebně C14 na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.

Lubomír Doležel ve své přednášce seznámil posluchače s tím, jak svou teorii fikčních světů rozvinul postupným odvozením pojmu fikčního světa z obecnějšího filozofického rámce, zejména z analytické filosofie jazyka. Doležel vycházel z dichotomicky spárovaných návrhů (pragmatika/sémantika, konstruktivismus/realismus, jeden svět/možné světy, posibilismus/aktualismus, totální možné světy/malé možné světy), z nichž buď jeden vyloučil a od něj vykročil k další dichotomii, anebo je integroval. Výsledná řada pak měla podobu: sémantika – realismus – možné světy – posibilismus – aktualismus, přičemž následně na základě přijetí totálních i malých možných světů vzniklo pole pro teorii literárních fikcí na základě možných světů. Tato je pak podle Doležela z druhé strany ovlivňována teoriemi textu (performativy, konstativy).

Doležel svým příspěvkem zahájil cyklus veřejných přednášek BRNKu, na jehož čestného předsedu byl po vyslovení svého příspěvku navržen a tuto funkci přijal.

3.2.2        Prof. PhDr. Pavel Janoušek, CSc.: Kánon jako součást literární komunikace

Přednáška se konala ve čtvrtek 15. března 2012 od 17.30 v učebně C14 na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.

Přednáška Pavla Janouška v Brněnském naratologickém kroužku se zabývala problematikou kánonu ve zkoumání literatury, přičemž zpochybnil existenci jediného literárního kánonu, přičemž nabídl pojetí kánonu na více úrovních. Každý z těchto kánonů pak podle Janouška plní různé funkce v různých rámcích.


3.2.3        Doc. PhDr. BcA. Jiří Raclavský, Ph.D.: Sémantika vlastních jmen ve fikci

Přednáška se konala v pondělí 2. dubna 2012 od 17.30 v učebně J21 na
Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.

      Příspěvek Jiřího Raclavského se zabýval problematikou vlastních jmen ve fikci, přičemž nejdříve samotnou problematiku zkoumání uměleckého díla rozdělil na tři oblasti – ontologická identita, pravdivost vět ve fikci, sémantika singulárních termínů ve fikci. Toto pole posléze testoval prostřednictvím klíčové otázky: Jaký druh entit vlastní jména ve fikci označují? Po předložení několika existujících návrhů pak hledal řešení problému zejména v transparentní intenzionální logice Pavla Tichého.  

3.2.4        Prof. PhDr. Petr Koťátko, CSc.: Fikce, skutečnost a radikální vyprávění

Přednáška se konala v pondělí 28. května 2012 od 15:00 v učebně C34 na
Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.

Ve svém příspěvku Petr Koťátko obhajoval tezi, že „funkce narativního fikčního textu od čtenáře vyžaduje, aby v modu „jako by“ přistupoval k jeho větám jako k záznamu promluv reálné osoby-vypravěče, který líčí běh událostí v reálném světě. K roli čtenáře podle Koťátka zároveň patří, že tento promluvám vypravěče uděluje v modu „jako by“ apriorní důvěru (dokud se v některých ohledech neprojeví jako nespolehlivý). V závěrečné části se Koťátko přesunul k teorii radikálního vyprávění, kdy se chaotičnost (radikálnost) vyprávěného promítá nejen do reprezentovaného stavu věcí (v modu „jako by“), ale i do samotného jazyka či obecněji textového uspořádání díla.

3.3              Přehled další činnosti

Během daného období vznikly i oficiální webové stránky sdružení (brnenskykrouzek.blogspot.com) a jeho představitelé vystoupili, byť ne pod křídly BRNKu, hned na dvou mezinárodních konferencích. Na podzim roku 2011 to byla konference Jan Mukařovský dnes. Tradice a perspektiva českého strukturalismu (vystoupili Fořt, Kokeš, Merenus, Podhajský, Sládek), na jaře roku 2012 pak Neviditelný Nezval (vystoupili Fořt, Janoušek, Kokeš, Merenus, Podhajský, Sládek).

4.      Současná organizační struktura BRNKu

4.1.            Rada BRNKu (volena na tři roky)

Bohumil Fořt, Radomír D. Kokeš, Aleš Merenus, František A. Podhajský, Ondřej Sládek

4.2.            Orgány BRNKu

Předseda: Radomír D. Kokeš
Místopředseda: Aleš Merenus
Předseda ediční rady: Ondřej Sládek
Pokladník: Bohumil Fořt
Tajemník: Jakub Klíma

Čestný předseda: Lubomír Doležel

4.3.            Členové BRNKu

Lubomír Doležel, Bohumil Fořt, Pavel Janoušek, Jakub Klíma, Radomír D. Kokeš, Petr Koťátko, Aleš Merenus, František A. Podhajský, Jiří Raclavský, Ondřej Sládek


5.      Plán činnosti BRNKu na akademický rok 2012/2013

5.1.            Veřejné přednášky (podzim 2012)

Lucie Česálková, Alice Jedličková, Radomír D. Kokeš, Jiří Trávníček

5.2.            Veřejné přednášky (jaro 2013)

Počítá se opět se čtyřmi až pěti veřejnými přednáškami členů sdružení a přizvaných přispěvatelů, zatím nejsou upřesněna jména.

V Brně 7. září 2012

Radomír D. Kokeš a Aleš Merenus

Přednáška Alice Jedličkové "Narativita vs. deskriptivita"

Ve čtvrtek 4. října 2012 jsme měli tu čest v Brněnském naratologickém kroužku přivítat přední českou odbornici na teorii vyprávění, doktorku Alici Jedličkovou z Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., která si pro tuto příležitost připravila přednášku s názvem "Narativita vs. deskriptivita aneb Proč se vyplatí rozlišovat mezi vyprávěním a popisem". 

Ve své přednášce nabídla vyčerpávající a kritický přehled dosavadních koncepcí, zabývajících se vztahem mezi zmíněnými jevy - přičemž se kriticky vymezovala zejména k příspěvku Ruth Ronenové "Description, Narrative and Representation" z roku 1997, jehož problém je podle Jedličkové zejména v různosti užití pojmů. Hypotéza,  že problém deskripce není ani tak v pojmu samém, jako v různosti jeho užití, pak tvořilo východisko celé přednášky. V ní dále kriticky podchytila způsoby užití deskripce v české stylistice obecně či konkrétněji v české škole historické poetiky. Podle Jedličkové je důležité rozlišovat heuristickou hodnotu pojmů: útvar (deskriptiv x narativ) a postup (deskriptivita x narativita), což následně učinila na poli filozofie popisu (zejména v pojetí Wernera Wolfa) a teorie vyprávění (kde za inspirativní považuje např. přístup Matthiase Aumüllera). Svou přednášku zakončila problematikou evokačních funkcí popisu, kterou sama rozpracovává - v souvislosti s ní se pak ptala například na to, z jakých zdrojů pochází účinky jako atmosféra.

Mimořádně inspirativní přednáška dr. Jedličkové se konala v novém stálejším útočišti Brněnského naratologického kroužku, a sice v prostorách Moravské galerie. Bylo potěšující, že ačkoli byla na poslední chvíli přesunuta z Uměleckoprůmyslového muzea do Pražákova paláce, dnes už relativně ustálené publikum z řad odborné veřejnosti i studentstva se nenechalo těmito přesuny odradit a našlo si veřejnou přednášku Brněnského naratologického kroužku i přes tyto obtíže. Z členů BRNKu se přednášky zúčastnili Radomír D. Kokeš, Aleš Merenus, Jiří Raclavský a Ondřej Sládek.

FOTOGALERIE:




Přednáška Petra Koťátka "Fikce, skutečnost a radikální vyprávění"

Přednáška filozofa Petra Koťátka "Fikce, skutečnost a radikální vyprávění" se konala v pondělí 28. května 2012 od 15:00 v učebně C34 na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Profesor Koťátko ve svém příspěvku obhajoval tezi, že „funkce narativního fikčního textu od čtenáře vyžaduje, aby v modu „jako by“ přistupoval k jeho větám jako k záznamu promluv reálné osoby-vypravěče, který líčí běh událostí v reálném světě. K roli čtenáře podle Koťátka zároveň patří, že tento promluvám vypravěče uděluje v modu „jako by“ apriorní důvěru (dokud se v některých ohledech neprojeví jako nespolehlivý). V závěrečné části se Koťátko přesunul k teorii radikálního vyprávění, kdy se chaotičnost (radikálnost) vyprávěného promítá nejen do reprezentovaného stavu věcí (v modu „jako by“), ale i do samotného jazyka či obecněji textového uspořádání díla.

Po přednášce, která se díky profesorovým mimořádným rétorickým schopnostem nesla ve velmi příjemném duchu a po níž následovala (v BRNKu již standardní) vášnivá diskuze, bylo Petru Koťátkovi nabídnuto členství v BRNKu, které přijal - a my se tudíž těšíme na další spolupráci.

FOTOGALERIE:




čtvrtek 4. října 2012

Významné jubileum Lubomíra Doležela, čestného předsedy BRNKu

Ve středu 3. října 2012 oslavil významné životní jubileum profesor Lubomír Doležel, čestný předseda Brněnského naratologického kroužku, který se toho dne dožil úctyhodných devadesáti let. Významného lingvistu a literárního teoretika Lubomíra Doležela není třeba zevrubně představovat. Jeho práce je totiž nejen dostatečně známa a popsána (srov. např. heslo ve Slovníku české literatury po roce 1945), ale především neustále inspiruje k dalšímu bádání.

Lubomír Doležel na konferenci o Janu Mukařovském (2011)
To dokazuje i narozeninový dar anglo-amerických (Thomas Pavel, John Pier, Marie-Laure Ryanová) česko-slovenských (Bohumil Fořt, Michal Fránek, Radomír D. Kokeš, Petr Koťátko, Jiří Koten, Aleš Merenus, Zoltán Rédey, Ondřej Sládek, Vladimír Trpka), německých (Wolf Schmid) i francouzských (Francoise Lavocatová) badatelů a badatelek - a sice kolektivní monografie Heterologika: poetika, lingvistika a fikční světy (Praha: ÚČL AV ČR, v. v. i.).

BRNKaři do knihy přispěli kapitolami:

Bohumil Fořt - Teorie fikčních světů a literární historie: několik metodologických postřehů
Radomír D. Kokeš - Fikce, (makro)světy a typologie seriality
Petr Koťátko - O čem se vypráví
Aleš Merenus - Mnoho povyku pro Heterocosmica aneb Několik poznámek k fikčním světům divadelních inscenací
Ondřej Sládek - O teorii a metodologii Lubomíra Doležela

Budu-li citovat zadní stranu obálky, "cílem autorů těchto prací bylo poukázat na vliv a přínos Doleželova díla v oblastech jejich vlastního odborného zájmu: v rámci lingvistiky, logiky, teorie literatury, naratologie, ale také filmových a divadelních studií." Nakolik se nám to podařilo, musí posoudit čtenář, ale co lze považovat za úspěšně splněné již nyní, je skutečnost, že sám oslavenec neměl o vzniku Heterologiky ani tušení. Ba co více, při jejím oficiálním předání Bohumilem Fořtem (editorem) a Ondřejem Sládkem (redaktorem) v Praze na setkání pořádaném 1. října se jevil profesor Doležel jako regulérně dojatý.


Na závěr nezbývá než panu profesorovi popřát k jeho devadesátinám všechno nejlepší, dobré zdraví a hodně chuti do další vědecké práce. Ano, do další vědecké práce - a to z toho důvodu, že ačkoli Lubomír Doležel podle svých slov již úspěšně přežil stáří a stal se dlouhověkým, stále k naší radosti odmítá snižovat  pracovní nasazení. Nedávno dokončil svoje paměti, napsal předmluvu k českému překladu významné monografie Thomase Pavela Fikční světy, přeložil počtem stran i svým oborovým záběrem mimořádně rozsáhlou antologii Sture Alléna Možné světy v humanitních vědách, v umění a v přírodních vědách a intenzivně pracuje na své další knize, která se bude věnovat fikčním světům soudobé české literatury. Takže přání hodně chuti do další práce je zcela na místě - a to i po devadesátce.